Letos jsem přečetl dvacet-šest knih, což je asi polovina toho co loni. Předsevzetím do nového roku je zvrátit klesající trend a číst víc.
Do top3 toho co jsem letos přečetl (a četl to poprvé), bych zařadil; King Suckerman od George P. Pelecanos, Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové od Stuart Turton a Jsou světla, která nevidíme od Anthony Doerr.
Co se týká literatury faktu, tak plné hodnocení si zaslouží Sapiens – Úchvatný i úděsný příběh lidstva od Yuval Noah Harari.
Největším zklamáním bylo 1Q84 od Murakamiho, přečetl jsem první dva díly a třetí díl jsem nečetl a ani číst nebudu – to mluví asi za vše. A pak taky nechápu ten hype kolem knihy Proč spíme? – já na ní nevidím nic zajímavýho.
MURAKAMI – 1Q84: Kniha 1 a 2
SUSKIND – Parfém: Příběh vraha
GLUKHOVSKY – Metro 2033
PELECANOS – King Suckerman, Odvrácená tvář města
TIDHAR – Muž leží a sní
KEROUAC – Dobrá bloncka
PEARSON – Spodní proudy
FREEMAN – Noční pták
NESSER – Muž bez psa
HARTL – Prvok, Šampón, Tečka a Karel
DOERR – Jsou světla, která nevidíme
SHUSTERMAN – Smrtka
DICK – Temný obraz, Muž z vysokého zámku
LONDON – Tulák po hvězdách
TURTON – Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové
THOMPSON – Strach a hnus v Las Vegas
WELLS – Výpadek systémů
ZIBURA – Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii, Pěšky mezi budhisty a komunisty
KAGGE – Radost z ticha
WALKER – Proč spíme
SMIL – Čísla nelžou
HARARI – Sapiens