• Jak? Pěšky
• Kolik? Cca 1250km, dva měsíce
• Kdy? Mezi dubnem a červnem 2020
• Kudy? Po jižním pobřeží Šikoku a pak na Mt. Ishizuchi
• Za kolik? Denní rozpočet cca ¥1250 / $12

Od majáku k majáku

Původně jsem chtěl projít buddhistickou pouť Shikoku88 – tisíc let starou trasu, která spojuje osmdesát osm chrámů na japonském ostrově Šikoku. Nakonec jsem se ale z různých důvodů rozhodl jít jinudy. Jít svou vlastní cestou.

Začal jsem na nejvýchodnějším bodu ostrova – u majáku Kamoda. Odtud jsem šel na západ podél pobřeží, minul nejjižnější bod – maják Ashizuri – a nakonec dorazil k nejzápadnějšímu bodu ostrova, k majáku Sadamisaki. Dál už to nešlo. Ale mně se nechtělo končit. Zahnul jsem do vnitrozemí a vydal se směrem k nejvyšší hoře Šikoku – Mt. Ishizuchi. Po výstupu jsem se ještě pár dní potuloval po severním pobřeží. Pak jsem svou cestu ukončil.

První tři týdny jsem šel offline a prvních tisíc kilometrů bez alkoholu. Na začátku cesty jsem vykouřil svou poslední cigaretu – od té doby jsem nekuřák. Nejčastěji jsem spal v šintoistických svatyních nebo ve stanu: v lesích, na plážích nebo v parcích. Ale taky jsem přespával na rozhlednách, v altánech, na vlakové a autobusové zastávce, na dálničním odpočívadle, v opuštěné kavárně, opuštěném kulturáku, ve skladu, v dělostřelecké jeskyni, v horské boudě a jednou i na chodbě veřejných záchodů.

Za nocleh jsem platil jen jednou – dobrovolný příspěvek v horské boudě. Jinak moje výdaje byly většinou jen za jídlo. Snídaně a večeře jsem si vařil sám. Cestou jsem se třikrát stavil v onsenu, jinak jsem se myl v oceánu, v řekách, na veřejných toaletách nebo v parcích u venkovního kohoutku.

Fotky z týhle cesty jsou pod tagem The Way of Light – a časem ještě nějaké přibudou. Cestovní deník, který jsem si během cesty vedl, je dostupný tady. A shrnutí mého roku v Japonsku je zde.