V mém loňském souhrnu jsem se zmiňoval o tom, že by bylo dobré zastavit klesající počet přečtených knih. Bohužel se mi to nepodařilo a pokles pokračoval:
54 knih v roce 2020
26 knih v roce 2021
16 knih v roce 2022
Proto si pro letošní rok dávám jiný cíl a to přečíst si každý měsíc alespoň jednu kvalitní knihu. A také každou přečtenou knihu ihned ohodnotit na mém profilu na databazeknih.cz – abych nemusel při psaní příštího souhrnu přemýšlet o tom, co jsem vlastně četl.

Co se týče hodnocení knih, největším zklamáním pro mě byla kniha Pandemie a hodnotil bych ji velmi slabě, skoro jako ztrátu času. Myslel jsem si, že stojí za pozornost kniha o globální pandemii která vyšla pár let před Covidem – nestojí.
Největší překvapení byl třetí díl 1Q84 od Harukiho Murakamiho, který jsem po mém kritickém hodnocení prvních dvou dílů nechtěl vůbec číst. Nakonec jsem si ho přečetl a rozhodně nelituji – ve třetím díle se konečně vyjasnilo to, co se zdlouhavě rozehráválo první dva díly. Myslím si ale, že kdyby celá série tří tlustých knih byla zredukována jen na jednu tlustou, nic by se nestalo a možná by to jen prospělo.
Jako svou knihu roku bych vyhlásil dílo Stefana Zweiga o mořeplavectví a objevování světa, konkrétně příběhy a životy Kryštofa Colomba a Fernanda Magallanesa. Skvěle napsané životopisy dvou mužů, kteří psali historii. Do budoucna bych si rád přečetl něco na podobné téma.

HARARI: 21 lekcí pro 21. století
LABUS: Japonsko
LETCHER: Shroomer
OPATRNÝ: USA
WOHLLEBEN: Tajný život stromů
ZWEIG: Amerigo / Magellan

CCH-SIN: Problém tří těles
CCH-SIN: Temný les
FITZEK: Sběratel očí
LE FANU: Zelený Děs
MURAKAMI: 1Q84 Kniha Tři
ORWELL: Nadechnout se
RIDDLE: Pandemie
REID: Daisy Jones and The Six
THOMPSON: Rumový deník
THOREAU: Walden aneb život v lesích

Letos jsem přečetl dvacet-šest knih, což je asi polovina toho co loni. Předsevzetím do nového roku je zvrátit klesající trend a číst víc.

Do top3 toho co jsem letos přečetl (a četl to poprvé), bych zařadil; King Suckerman od George P. Pelecanos, Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové od Stuart Turton a Jsou světla, která nevidíme od Anthony Doerr.

Co se týká literatury faktu, tak plné hodnocení si zaslouží Sapiens – Úchvatný i úděsný příběh lidstva od Yuval Noah Harari.

Největším zklamáním bylo 1Q84 od Murakamiho, přečetl jsem první dva díly a třetí díl jsem nečetl a ani číst nebudu – to mluví asi za vše. A pak taky nechápu ten hype kolem knihy Proč spíme? – já na ní nevidím nic zajímavýho.

MURAKAMI – 1Q84: Kniha 1 a 2
SUSKIND – Parfém: Příběh vraha
GLUKHOVSKY – Metro 2033
PELECANOS – King Suckerman, Odvrácená tvář města
TIDHAR – Muž leží a sní
KEROUAC – Dobrá bloncka
PEARSON – Spodní proudy
FREEMAN – Noční pták
NESSER – Muž bez psa
HARTL – Prvok, Šampón, Tečka a Karel
DOERR – Jsou světla, která nevidíme
SHUSTERMAN – Smrtka
DICK – Temný obraz, Muž z vysokého zámku
LONDON – Tulák po hvězdách
TURTON – Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové
THOMPSON – Strach a hnus v Las Vegas
WELLS – Výpadek systémů

ZIBURA – Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii, Pěšky mezi budhisty a komunisty

KAGGE – Radost z ticha
WALKER – Proč spíme
SMIL – Čísla nelžou
HARARI – Sapiens