Archiv rubriky: Nezařazené

The Way of Light’houses, Shikoku, Japan

Napsat komentář
  • Jak? pěšky
  • Kolik? cca 1250km, dva měsíce
  • Kdy? mezi dubnem a červnem 2020
  • Kudy? po jižním pobřeží Šikoku a pak na Mt. Ishizuchi
  • Za kolik? denní náklady cca ¥1250 / $12

Původně jsem měl v plánu buddhistickou pouť Shikoku88; cestu s více jak tisíciletou tradicí, po osm a osmdesáti chrámech na japonským ostrově Šikoku, ale nakonec, z různých důvodů, jsem se rozhodl jít svou vlastní cestou.

Začal jsem na nejvýchodnějším bodu ostrova – majáku Kamoda a pokračoval na západ podél pobřeží, prošel okolo nejjižnějšího bodu – majáku Ashizuri, až jsem se dostal k nejzápadnějšímu bodu – majáku Sadamisaki. Dál na západ už to nešlo, ale já nechtěl končit a tak jsem zahnul do vnitrozemí a putoval směrem k nejvyšší hoře ostrova – Mt. Ishizuchi. Po výstupu jsem se ještě pár dní toulal po severním pobřeží a pak svou cestu ukončil.

První tři týdny jsem šel offline a prvních tisíc kilometrů bez alkoholu. Na začátku cesty jsem vykouřil svou poslední cigaretu a od tý doby jsem bývalý kuřák. Nejčastěji jsem spal v šintoistických svatyních nebo ve stanu; v lesích, na plážích nebo v parcích. Ale taky jsem spal na rozhlednách, altánech, vlakový a autobusový zastávce, dálničním odpočívadle, v opuštěný kavárně, opuštěným kulturáku, ve skladu, v dělostřelecký jeskyni, v horský boudě a na chodbě veřejných záchodů.

Za nocleh jsem platil jen jednou – dobrovolný příspěvek v horský boudě, jinak moje výdaje byli z většiny jen na jídlo; snídaně a večeře jsem si vařil sám. Cestou jsem se třikrát stavil v onsenu, jinak jsem se myl v oceánu, řekách, na veřejných toaletách a nebo v parcích u venkovního zdroje vody.

Fotky z týhle cesty jsou (a ještě nějaký přibudou) k nalezení pod tagem the way of light a cestovní deník, který jsem si během cesty vedl, je tady.

před šintoistickou svatyní

Třicet knih

Napsat komentář

Nejlepší beletrie co jsem četl do svých třiceti let. Těch knih není třicet, je jich o pár víc – ale líbil se mi ten nadpis; třicet knih. Jednotlivé knihy nechávám bez komentáře, ale když jsem si je seřadil, utvořilo se v tom seznamu několik skupin ohraničených obdobím vzniku; od prorockých vizí z meziválečného období, přes poválečnou beat generation, kreativitu šedesátých let, beznaděj následující po konci šedesátek, po vstup do nového milénia s Irvinem Welshem.
Kdybych musel vybrat tři knihy a jednoho autora; byl by to nesmrtelný král beat generation Jack Kerouac a celé jeho dílo,
Irvingův Owen Meany, Caveův Euchrid Eucrow a prequel k Trainspottingu Skagboys.

Můj, nějaký čas neaktualizovaný, profil na databazeknih.cz je https://www.databazeknih.cz/uzivatele/kofejn-59152

Jevgenij Zamjatin 🇷🇺
Мы, 1920

Aldous Huxley 🇬🇧
Brave New World, 1932

George Orwell 🇬🇧
Burmese Days, 1934
Nineteen Eighty-Four, 1949

John Wyndham 🇬🇧
The Day of the Triffids, 1951

Jack Kerouac 🇺🇲
On the Road, 1957
Visions Of Cody, 1959
The Dharma Bums, 1958
Desolation Angels, 1958

Ken Kesey 🇺🇲
One Flew Over the Cuckoo’s Nest, 1962
Sailor Song, 1992

Tom Wolfe 🇺🇲
The Electric Kool-Aid Acid Test, 1968

Hunter S. Thompson 🇺🇲
Fear and Loathing in Las Vegas, 1971

James Donleavy 🇺🇲
The Beastly Beatitudes of Balthazar B., 1968

Mario Puzo 🇺🇲
The Godfather, 1969
The Family, 2001

Cormac McCarthy 🇺🇲
Suttree, 1979

Nick Cave 🇦🇺
And the Ass Saw the Angel, 1989

John Irving 🇺🇲
The World According to Garp, 1978
The Cider House Rules, 1985
A Prayer for Owen Meany, 1989

Christiane F. 🇩🇪
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978

Ingvar Ambjørnsen 🇳🇴
Hvite Niggere, 1986

Radek John 🇨🇿
Memento, 1986

Jan Pelc 🇨🇿
…a bude hůř, 1996

Gene Brewer 🇺🇲
K-PAX The Trilogy, 1995

Jon Krakauer 🇺🇲
Into the wild, 1996

Irvine Welsh 🇬🇧
Skagboys, 2012
Trainspotting, 1993
Filth, 1998
Glue, 2001
The Bedroom Secrets of the Master Chefs, 2006
The Sex Lives of Siamese Twins, 2014
A Decent Ride, 2015

DBC Pierre 🇦🇺
Lights Out in Wonderland, 2010

Uhlíkový Peklo

Napsat komentář
Na letišti v Hanoi je bezpečnost na prvním místě a to stylově!

Čekám na letišti a přemejšlim, kolikrát jsem za poslední dobu odněkud někam letěl. Vyšlo mi, že za posledních cca 1000 dní jsem 41x nastupoval do letadla – to je víc jak jeden let každý čtyři týdny. Nevím kolik je to kilometrů a kolik se díky mě vyprodukovalo CO2 a počítat se mi to nechce…

  • 1) Praha🇨🇿 – Brusel🇧🇪
  • 2) Brusel🇧🇪 – Madrid🇪🇸
  • 3) Madrid🇪🇸 – Lima🇵🇪
  • 4) Lima🇵🇪 – Tarapoto🇵🇪
  • 5) Tarapoto🇵🇪 – Lima🇵🇪
  • 6) Lima🇵🇪 – Madrid🇪🇸
  • 7) Madrid🇪🇸 – Mnichov🇩🇪
  • 8) Praha🇨🇿 – Dauhá🇶🇦
  • 9) Dauhá🇶🇦 – Saigon🇻🇳
  • 10) Hue🇻🇳 – Saigon🇻🇳
  • 11) Saigon🇻🇳 – Phom Penh🇰🇭
  • 12) Siem Reap🇰🇭 – Hanoi🇻🇳
  • 13) Hanoi🇻🇳 – Saigon🇻🇳
  • 14) Saigon🇻🇳 – Dauhá🇶🇦
  • 15) Dauhá🇶🇦 – Praha🇨🇿
  • 16) Praha🇨🇿 – Dauhá🇶🇦
  • 17) Dauhá🇶🇦 – Dillí🇮🇳
  • 18) Váránasí🇮🇳 – Dillí🇮🇳
  • 19) Dillí🇮🇳 – Bagdogra🇮🇳
  • 20) Bagdogra🇮🇳 – Mumbai🇮🇳
  • 21) Mumbai🇮🇳 – Goa🇮🇳
  • 22) Goa🇮🇳 – Mumbai🇮🇳
  • 23) Mumbai🇮🇳 – Dauhá🇶🇦
  • 24) Dauhá🇶🇦 – Praha🇨🇿
  • 25) Praha🇨🇿 – Dauhá🇶🇦
  • 26) Dauhá🇶🇦 – Saigon🇻🇳
  • 27) Hanoi🇻🇳 – Penang🇲🇾
  • 28) Penang🇲🇾 – Langkawi🇲🇾
  • 29) Langkawi🇲🇾-  Kuala Lumpur🇲🇾
  • 30) Kuala Lumpur🇲🇾 – Hanoi🇻🇳
  • 31) Hanoi🇻🇳 – Chiang Mai🇹🇭
  • 32) Saigon🇻🇳 – Dauhá🇶🇦
  • 33) Dauhá🇶🇦 – Praha🇨🇿
  • 34) Vídeň🇦🇹 – Bangkok🇹🇭
  • 35) Bangkok🇹🇭 – Hanoi🇻🇳
  • 36) Hanoi🇻🇳 – Yangon🇲🇲
  • 37) Yangon🇲🇲 – Hanoi🇻🇳
  • 38) Hanoi🇻🇳 – Bangkok🇹🇭
  • 39) Bangkok🇹🇭 – Colombo🇱🇰
  • 40) Colombo🇱🇰 – Bangkok🇹🇭
  • 41) Bangkok🇹🇭 – Ósaka🇯🇵

…a tak jsem smířenej s tím, že skončím v CO2 pekle. Na obrazovce přede mnou bude portrét Gréty, ve stylu Big Brother z 1983, kterej na mě bude upírat svůj nasranej pohled. Celý to peklo bude v permanentní turbulenci, neustále bude znít ohlušující zvuk startujícího letadla a já budu mít nikdy nekončící jetlag. Nebudu sedět u okýnka a vedle mě bude sedět tlustej a spocenej týpek, kterej přetejká ke mě na sedačku a zezadu do mě bude furt kopat ňákej nevychovanej spratek. A všichni okolo budou tleskat. 

Ps. Šestkrát jsem přestupoval v Dauhá a do Hanoje jsem pětkrát přiletěl a čtyřikrát z něj odletěl – takže jsem byl na těchto letištích častěji, než na pražský Ruzyni. Btw. Na mou obranu; do Hanoje jsem jednou přijel z Laosu autobusem (24h cesta), několikrát jsem přijel a odjel vlakem (dvakrát trasu Saigon-Hanoi; 34h cesty) a jednou přijel na kole.

Odlet z Váránasí

Je dovolená v Myanmar drahá?

Napsat komentář
$400 v místní měně

1000 MMK = $0,7 = 16kč

Někde jsem četl, že dovolená v Barmě je dražší než je v Jihovýchodní Asii běžný. Hlavně co se týká ubytování – kvůli tomu že cizinci můžou spát jen v hotelech který mají licenci na ubytovávání zahraničních turistů. Po čtyřech tejdnech strávených v Barmě, si to nemyslím.
Jednadvacet nocí jsem strávil v hostelech, všechny jsem si rezervoval na booking.com. A vždycky jsem vybíral ty, s nejlepším hodnocením. U všech byla snídaně v ceně. Za těch dvacet jedna nocí jsem zaplatil 234.000MMK, to je průměrně $7.5 na noc. Čtyři noci jsem strávil na cestě; tři noční autobusy a jeden vlak. To stálo 59.000MMK a to je zhruba $10 na jeden noční přesun. Celkem to bylo skoro 2.000km, ale byli to fakt celonoční cesty, protože místní doprava je prostě pomalá (a vlaky ještě o dost pomalejší). Další dvě noci jsem byl na treku Kalaw – Inle Lake, organizovaný třídenní trek s průvodcem, jedna noc v homestay v zapadlý vesnici a druhá noc v buddhistickým klášteře. V ceně bylo i veškerý jídlo po celou dobu treku a přejezd na lodi přes Inle Lake. Cena byla 38.000MMK / $26. Když jsem platil, váhal jsem jestli je to cena za celý trek a nebo cena za jeden den 🙂 Další věc na kterou je třeba myslet jsou placený vstupy do určitejch oblastí; Bagan 25.000, Inle 15.000, Shwedagon 10.000MMK. Jak jsem psal, snídaně je v Barmě vždycky v ceně ubytování.

Oběd na ulici v Yangonu za jeden dollar

Streetfood začíná na tisíci kyatech a jídlo s pitím v místní restauraci se vejde v pohodě do pěti tisíc. I s nákupem vody a ňákejch drobností okolo se člověk vejde do 10.000MMK na den ( a kdyby chtěl tak klidně na polovinu).Pivo v místních hospodách stojí většinou 850MMK (a krabička červenejch Lucky Strike 1.200) 😉

Takže to je;

  • Ubytování 234k
  • Doprava 59k
  • Trek 38k
  • Vstupné 50k
  • Jídlo a pití 250k
  • Taxi 20k


A to je zhruba 650.000MMK / $444 / 10.000kc za čtyři tejdny v lowcost stylu ale s tím, že se člověk v ničem neomezuje a může procestovat kus týhle krásný země.

Samozřejmě, je to dost individuální, můžete se nad Baganem proletět v horkovzdušným balónu za $400 a v Rangúnu si zajít na oběd do slavnýho Strand Hotel za $100, nebo chodit na pivka do Burbrit Brewery (btw. doporučuju 🙂 ) a místo autobusů lítat letadlem, tohle je takovej pohodlnej základ…
Plus vízum který stojí $50 / 1150kč.


Jedenáct tisíc jde utratit za víkend v Amsterdamu nebo za tejden v Chorvatsku. Já hlasuju pro měsíc v Barmě. 

My Backpack

Můj batoh je všechno co mám a všechno co na cestě potřebuju. Čím lehčí – tím lepší, takže to chce brát jen důležitý věci a netahat sebou zbytečnosti. Někde jsem viděl merch „Míň věcí, víc zážitků“ a něco na tom je. Dobrý je mít takovej batoh, jehož obsah člověka v ničem neomezuje a zároveň se mu pod jeho váhou nepodlamujou kolena. A v ideálním případě je ten batoh pohodlnej a samozřejmě taky dobře vypadá.
Tenhle batoh a věci v něm jsou na delší cestu po Asii; cestování po Jihovýchodní Asii a kempování v Japonsku. Nebejt toho campingu, tak bych sebou netahal stan se spacákem a karimatkou a měl bych o třetinu lehčí vybavení a o víc jak polovinu levnější…

BACKPACK

  • batoh CabinZero Adventure 42L
  • jatýrko Bohempia
  • sea to Summit Ultra-Sil Sling bag

OUTDOOR SYSTEM

  • karimatka Therm-a-Rest Z-Lite
  • stan NEMO Hornet 2P
  • spacák Cumulus Magic 125 Zip
  • polštář Cocoon Ultralight Air-Core Pillow
  • čelovka
  • vařič Robens Fire Midge Titanium
  • nádobí GSI Halulite Minimalist II

HADRY

  • boty
  • sandály
  • 5x ponožky
  • 4x trenky
  • kalhoty
  • 2x kraťasy
  • plavky
  • 4x trika
  • triko s dlouhým rukávem na spaní
  • outdoor košile
  • mikina
  • nepromokavá bunda
  • palestina

ELEKTRONIKA

  • mobil
  • foťák
  • ebook
  • empétrojka

DOKLADY

  • pas
  • peněženka

OTHER

  • lékárnička
  • hygiena
  • rychleschnoucí ručník
  • sluneční brýle
  • dioptrické brýle

Celková váha všech věcí je něco pod 10 kg, ale s tím že vetšinou nechodím nahej a mám na sobě kilo až dvě oblečení a k tomu něco po kapsách, takže batoh se pohybuje kolem osvědčených sedmi kil. A ještě teda boty co sebou vezu a který pomalu dosluhujou, mám hlavně na zimní Hanoj a pak je jejich osud nejistý – v plánu mám kempovat a chodit po Japonsku v sandálech Xero Z-Trail.