Pivo ve Vietnamu

nově otevřený Heart of Darkness bar v Đà Nẵng

Ačkoliv to může mnohé překvapit, Vietnam má silnou pivní tradici a Vietnamci pivo milují. Pivo se do Vietnamu dostalo během francouzské koloniální vlády. Zajímavý je, že po nástupu komunistů k moci, v rámci výměnné pomoci mezi spřátelenými socialistickými státy, jezdili českoslovenští inženýři stavět pivovary a školit místní sládky. Možná i díky tomuto českému know-how není vietnamské pivo vůbec špatný.

Bia Saigon

Je lídrem vietnamského pivního trhu s dominantním podílem přes 40 %. Pivovar Sabeco, který byl založen v roce 1875 a vyrábí Bia Saigon, byl nedávno zprivatizován a majoritní podíl získala thajská skupina ThaiBev – takže Thajci konečně dělají dobré pivo! Ať už jste v rušném Saigonu nebo v zapadlých koutech Vietnamu, Bia Saigon je téměř vždy k dispozici. Osobně ho považuji nejen za nejlepší místní pivo, ale i za jedno z nejlepších piv produkovaných velkými pivovary v Asii (a Asii co se týče piva dělím na Japonsko a zbytek).

Čekání na vlak u hlaváku v Saigonu

Bia Hanoi

I když je Bia Hanoi až trojkou na místním trhu, jedná se o ikonické pivo, které byste rozhodně měli ochutnat, pokud budete v Hanoji. I když není tak populární jako jeho konkurent ze Saigonu a jeho dostupnost je omezena převážně na sever Vietnamu a hlavní město, jeho význam je nezpochybnitelný. A taky je Bia Hanoi je součástí slavného Obama Combo, což je menu zahrnující bún chả a Bia Hanoi – kombinace, kterou si během své návštěvy v roce 2016 dal bývalý US prezident Barack Obama. A když mohl Barack, měli byste to zkusit taky.

Cheers!

Bia Huda

Ve středním Vietnamu, mimo hlavní proud, se nachází Bia Huda, kterou vlastní dánský Carlsberg a sídlí ve městě Hue. Název Huda odkazuje na HU jako Hue a DA jako Danish. Toto lehký a osvěžující pivo bych přirovnal k nepříliš oblíbenému „europivu“, které může v Česku působit nudně, ale v Asii to považuju spíše za kompliment než za urážku. Pokud navštívíte Vietnam během svátku Tet, zažijete zajímavou akci: každé víčko plechovky skrývá vtipnou loterii s možností vyhrát další plechovku zdarma, až po unci zlata. Osobně jsem vyhrál „pouze“ piva zdarma, ale šance na výhru jsou překvapivě vysoké. Nejednou jsem si k večernímu bazénu koupil čtyři plechovky a pak v noci hledal otevřený obchod, kde mi vymění tři vyhraná víčka za tři piva gratis. Alkohol a hazard v jednom – co víc si přát!

Free beer!

Ti druzí

Dvojkou na trhu je Heineken, který produkuje značky jako Tiger a samozřejmě Heineken. Tyto piva jsou oblíbená nejen u turistů, kteří chtějí pít stejně nudný pivo, na který jsou zvyklí z domova, ale mají fanoušky i mezi místními. Tipoval bych, že v tom hraje roli především marketing a fakt, že „výrobek ze Západu“ má lepší zvuk. Heineken jsem tam nikdy nepil, mám takový pravidlo, že ho piju jen v letadle, když není nic jiného na výběr, nebo v Amsterdamu.

Bia Oi!

Bia Hoi

Pivní fenomén Vietnamu; plastové židličky na ulici, spousta různých jídel a k tomu nejlevnější čepované pivo na světě. Pravda, nízké ceně odpovídá i nižší kvalita, ale o to tu jde až ve druhé řadě – hlavní je zážitek. Sedět uprostřed noci na rušné vietnamské ulici na malé plastové židličce, obklopen místními i turisty, a dlouho do noci pít jedno pivo za druhým. Bia Hoi, v překladu „čerstvé pivo“, stojí litr zhruba 15 Kč a obsah alkoholu je něco málo nad 3 %. Určitě jsem pil lepší piva, ale kultura Bia Hoi je unikátní a doporučuji ji vyzkoušet pivařům i nepivařům

Mango Coconut Sour Milkshake IPA v Hội An

Craft

I Vietnam pomalu zaplavuje vlna řemeslného piva a dají se najít i velmi povedené projekty. Mojí srdcovkou je saigonský Heart of Darkness, který nabízí širokou škálu piv od nachmelenejch ejlů až po barrel-aged imperial stouty. Jejich domovská hospoda v Saigonu je jednoznačně nejlepší pivní bar v celém Vietnamu. Za návštěvu taky stojí 7 Bridges a jejich hospoda v Hoi An. Kromě kvalitní nabídky piv stojí za zmínku i samotné místo – krásná historická budova s příjemným posezením na zahrádce. I v Hanoji lze najít dobrý craft. Nejčastěji jsem chodil do tamní pobočky 7 Bridges, protože je u Tay Ho, kde bydlím, když jsem v Hanoji, ale doporučil bych místní pobočku saigonského Pasteur Street Brewing Company. Jejich Cyclo Stout s kakaovými boby a vietnamskou skořicí a vanilkou je famózní, a když si k tomu dáte Cyclo Stout brownies, beergasm je kompletní. Když dostanu chuť v Hanoji na ne-vietnamské pivo a jídlo, jasnou volbou je Pizza Belga – dokonalá pizza a výběr kvalitních belgických piv.

Pozdní svačina v Heart of Darkness

Najít se dají i další více či méně povedené pivovary. Nejvíc se mi líbí takové rodinné nano brewery, skoro na úrovni o něco větších homebrew projektů, které možná nemají tak kvalitní pivo, ale mají své kouzlo. Třeba takový Bia Nhà Brewhouse v Danangu rozhodně stojí za návštěvu.

Banana/Hazelnut White Pastry Stout na My Khe Beach

Co jsem četl v roce 2022

V mém loňském souhrnu jsem se zmiňoval o tom, že by bylo dobré zastavit klesající počet přečtených knih. Bohužel se mi to nepodařilo a pokles pokračoval:
54 knih v roce 2020
26 knih v roce 2021
16 knih v roce 2022
Proto si pro letošní rok dávám jiný cíl a to přečíst si každý měsíc alespoň jednu kvalitní knihu. A také každou přečtenou knihu ihned ohodnotit na mém profilu na databazeknih.cz – abych nemusel při psaní příštího souhrnu přemýšlet o tom, co jsem vlastně četl.

Co se týče hodnocení knih, největším zklamáním pro mě byla kniha Pandemie a hodnotil bych ji velmi slabě, skoro jako ztrátu času. Myslel jsem si, že stojí za pozornost kniha o globální pandemii která vyšla pár let před Covidem – nestojí.
Největší překvapení byl třetí díl 1Q84 od Harukiho Murakamiho, který jsem po mém kritickém hodnocení prvních dvou dílů nechtěl vůbec číst. Nakonec jsem si ho přečetl a rozhodně nelituji – ve třetím díle se konečně vyjasnilo to, co se zdlouhavě rozehráválo první dva díly. Myslím si ale, že kdyby celá série tří tlustých knih byla zredukována jen na jednu tlustou, nic by se nestalo a možná by to jen prospělo.
Jako svou knihu roku bych vyhlásil dílo Stefana Zweiga o mořeplavectví a objevování světa, konkrétně příběhy a životy Kryštofa Colomba a Fernanda Magallanesa. Skvěle napsané životopisy dvou mužů, kteří psali historii. Do budoucna bych si rád přečetl něco na podobné téma.

HARARI: 21 lekcí pro 21. století
LABUS: Japonsko
LETCHER: Shroomer
OPATRNÝ: USA
WOHLLEBEN: Tajný život stromů
ZWEIG: Amerigo / Magellan

CCH-SIN: Problém tří těles
CCH-SIN: Temný les
FITZEK: Sběratel očí
LE FANU: Zelený Děs
MURAKAMI: 1Q84 Kniha Tři
ORWELL: Nadechnout se
RIDDLE: Pandemie
REID: Daisy Jones and The Six
THOMPSON: Rumový deník
THOREAU: Walden aneb život v lesích